9
minut
MUFG po rekordním kvartálu: Bank of Japan míří k dalšímu zvýšení sazeb
Napsal:
Finav redakce
|
15.09.2026
10:30
Lidová banka Číny (People's Bank of China, PBoC) vstupuje do druhé poloviny roku 2026 v situaci, která nemá v její novodobé historii obdoby. Na jedné straně stojí zpomalující domácí ekonomika s nejslabším čtvrtletním růstem od roku 2022, na straně druhé pak silný jüan a obavy z importované inflace vyvolané napětím na Blízkém východě. Tato kombinace faktorů nutí čínské měnové autority k mimořádně obezřetné navigaci mezi stimulací růstu a udržením cenové stability.
Čínská centrální banka, která spravuje monetární prostředí pro 1,4 miliardy lidí a druhou největší ekonomiku světa, se v první polovině roku 2026 přesunula od aktivního uvolňování k opatrnějšímu, na datech závislému přístupu. Tento posun odráží komplexní realitu čínské ekonomiky, kde silné exporty kontrastují s persistentně slabou domácí spotřebou a pokračující krizí v nemovitostním sektoru.
PBoC udržuje klíčové úrokové sazby na rekordních minimech již dvanáctý měsíc v řadě. Jednoletá sazba LPR (Loan Prime Rate), která slouží jako referenční úroková míra pro většinu firemních a spotřebitelských úvěrů, zůstává na úrovni 3,0 %. Pětiletá LPR, klíčová pro hypoteční úvěry, setrvává na 3,5 %. Tyto úrovně představují historická minima a odrážejí snahu centrální banky udržet úvěrování dostupné v období slabé domácí poptávky.
Rozhodnutí ponechat sazby beze změny v květnu 2026 reflektovalo opatrnost ohledně důsledků konfliktu na Blízkém východě. Přestože růstová dynamika v posledních měsících oslabovala, tlaky na spotřebitelské i výrobní ceny se zrychlily v důsledku vyšších cen energií a narušení dodavatelských řetězců spojených s konfliktem.
V první polovině roku 2026 došlo k významné změně v rétorice centrální banky. PBoC odstranila explicitní odkazy na snižování povinných minimálních rezerv (RRR) a úrokových sazeb ze svých prohlášení. Místo toho přidala formulace zdůrazňující „pečlivé sledování změn v měnové politice hlavních zahraničních centrálních bank". Tato změna signalizuje, že zahraniční měnová politika je nyní explicitněji zahrnuta do reakční funkce čínské politiky.
Sazba povinných minimálních rezerv pro velké komerční banky zůstává na úrovni 7,5 %. Tento nástroj, který historicky patřil k nejčastěji využívaným v arzenálu PBoC, zůstává v roce 2026 prozatím nedotčen. Guvernér Pan Gongsheng na začátku roku uvedl, že „prostor pro další snížení RRR a úrokových sazeb existuje", a přislíbil úsilí o zajištění efektivní implementace a dohledu nad úrokovou politikou s cílem udržet celkové náklady financování na nízké úrovni.
Když PBoC snižuje povinné rezervy, uvolňuje se do trhu více likvidity, což bankám umožňuje půjčovat více prostředků. Naopak při zvýšení se likvidita na trhu snižuje. Tento mechanismus činí z RRR mocný nástroj pro řízení peněžní zásoby a stimulaci ekonomické aktivity. Analytici Standard Chartered očekávali snížení RRR v prvním čtvrtletí 2026 a snížení sazeb ve druhém čtvrtletí, nicméně silnější než očekávaná makroekonomická data z prvního čtvrtletí tato očekávání odsunula.
Čínská ekonomika vykázala ve druhém čtvrtletí 2026 růst HDP o 4,3 % meziročně, což představuje zpomalení z 5,0 % v prvním čtvrtletí. Jednalo se o nejslabší čtvrtletní růst od čtvrtého kvartálu 2022, poznamenaného covidovými lockdowny, a výsledek zaostal za tržními očekáváními 4,5 % i vlastní prognózou ING na úrovni 4,6 %. V sezónně očištěném mezičtvrtletním vyjádření HDP vzrostl pouze o 0,9 % oproti 1,3 % v předchozím čtvrtletí.
Růst za první pololetí roku 2026 činil 4,7 % meziročně, což zůstává v rámci vládního cílového pásma 4,5–5,0 %, byť blíže jeho spodní hranici. Peking na počátku roku snížil růstový cíl právě na toto pásmo, což představuje nejnižší takový cíl od doby, kdy Čína začala tyto údaje zveřejňovat na počátku 90. let. Jediným rokem bez cíle byl pandemický rok 2020.
Zpomalení odráží široce založené ochlazení napříč sektory. Sektor služeb rostl o 5,1 % meziročně oproti 5,2 % v prvním čtvrtletí, průmyslový sektor vykázal dramatické zpomalení z 4,9 % na pouhá 3,0 % a zemědělství mírně zvolnilo z 3,8 % na 3,7 %. Ekonomiku zatěžuje slabá spotřebitelská důvěra, zpětný efekt po předchozím front-loadingu maloobchodních nákupů v rámci vládního programu výměny spotřebičů, přísná fiskální politika a pokračující slabost v konstrukci a nemovitostním sektoru.
Čínská ekonomika vykazuje stále výraznější dvoukolejný charakter. Zatímco exporty ve druhém čtvrtletí explodovaly o 27 % meziročně a za první pololetí vzrostly o 17,6 %, domácí spotřeba zůstává chronicky slabá. Maloobchodní tržby, klíčový indikátor spotřeby, v červnu vzrostly pouze o 1,0 % meziročně, což sice představovalo obrat po květnovém poklesu — prvním od prosince 2022 —, ale stále jde o velmi skromné tempo růstu.
Export táhne především boom v oblasti umělé inteligence a robustní globální poptávka po čínských elektromobilech. Vývoz high-tech produktů jako elektrických vozidel, počítačových čipů a dalšího elektronického vybavení prudce roste, podporován značnými vládními subvencemi poté, co čínské vedení učinilo rozvoj pokročilých technologií prioritou. Čína zaznamenala v loňském roce globální obchodní přebytek ve výši 1,2 bilionu dolarů, což vyvolalo stížnosti ze strany tvůrců politik v jiných zemích ohledně obchodních nerovnováh.
Někteří ekonomové upozorňují, že čínská ekonomika se stává stále nevyváženější, když masivní státní podpora a soukromé investice proudí do frontier technologií jako AI, počítačové čipy a robotika, zatímco výroba s nižší přidanou hodnotou a služby vytvářející pracovní místa zaostávají.
Čínská roční inflace v červenci 2026 zpomalila na 0,5 % z 1,0 % v předchozím měsíci, což zaostalo za tržními očekáváními 0,8 %. Jednalo se o nejnižší hodnotu od ledna, přičemž ceny potravin pokračovaly v poklesu a inflace mimo potraviny dále zvolnila. Jádrová inflace, která vylučuje ceny potravin a energií, vzrostla o 0,9 % meziročně.
Ceny potravin klesly čtvrtý měsíc v řadě o 1,5 % meziročně, zatížené dalším propadem cen vepřového masa v podmínkách nadbytečné nabídky a slabé spotřeby. Ceny mimo potraviny rostly mírnějším tempem 0,9 % oproti 1,5 % v červnu, přičemž náklady na dopravu vzrostly skromněji o 0,4 % oproti 4,1 % v důsledku vládního snížení cen pohonných hmot a poklesu globálních cen energií po odeznění blízkovýchodních narušení dodávek.
Index výrobních cen (PPI) vzrostl v červenci o 3,5 % meziročně, přičemž inflace výrobních cen se poprvé zpomalila od návratu do kladného teritoria v březnu uprostřed nárůstu cen ropy vyvolaného napětím na Blízkém východě. Analytici vidí v nízkých cenách prostor pro pro-spotřebitelské politiky a potenciální snížení úrokových sazeb. Wang Qing, hlavní makroekonomický analytik Golden Credit Rating, uvedl, že existuje značný prostor pro pro-spotřebitelské politiky ve druhé polovině roku a že cenové faktory zejména nebudou představovat zásadní omezení pro potenciální snížení úrokových sazeb centrální bankou.
Směnný kurz USD/CNY se k 10. srpnu 2026 pohyboval na úrovni 6,7462, přičemž offshore jüan se držel poblíž nejsilnějších úrovní od začátku února 2023. Za poslední měsíc jüan posílil o 0,57 % a za posledních 12 měsíců o více než 6 %. Jüan prolomil psychologicky důležitou hranici 7 za dolar již koncem loňského roku poprvé od května 2023.
PBoC deklaruje záměr udržet směnný kurz jüanu „v zásadě stabilní na rozumné a vyrovnané úrovni" a chránit před rizikem přestřelení kurzu. Analytici Goldman Sachs v poznámce uvedli, že zatímco tvůrci politik mohou signalizovat preferenci pro silnější jüan, nedávná politická komunikace naznačuje, že „centrální banka je nakloněna vyhnout se příliš rychlé apreciaci".
Síla jüanu vytvořila prostor pro případné snížení úrokových sazeb, ale současně komplikuje exportní konkurenceschopnost, která zůstává jedním z mála jasných tahounů růstu. Nedávná apreciace byla částečně připisována snahám Pekingu urychlit internacionalizaci jüanu a zlepšující se rizikové náladě v souvislosti s nadějemi na obnovení dohody o Blízkém východě.
Politbyro Ústředního výboru Komunistické strany Číny nedávno přislíbilo proaktivnější a efektivnější makroekonomické politiky, včetně rychlejšího nasazení fiskálních prostředků a výnosů z dluhopisů, a pokračující podporu pro rozsáhlé modernizace vybavení a programy výměny spotřebního zboží. Zdůraznilo také potřebu posílit domácí poptávku, protože spotřebitelské výdaje zůstávají utlumené navzdory solidním exportům a průmyslové výrobě.
Státní rada vedená premiérem Li Qiangem přislíbila zajistit, aby ekonomika dosáhla svého celoročního růstového cíle poté, co růst HDP ve druhém čtvrtletí zpomalil na 4,3 %. Zatímco odolné exporty pomohly zmírnit zpomalení, plně nekompenzovaly přetrvávající domácí slabost. Státní rada zdůraznila maximalizaci efektivního využití fiskálních prostředků a urychlení implementace politik.
PBoC na své výroční pracovní konferenci nastínila priority pro rok 2026, mezi něž patří rozumné oživení cen, zmírnění finančních rizik v kritických sektorech, udržení stability jüanu a zlepšení infrastruktury pro přeshraniční využití měny. Centrální banka zdůraznila potřebu „posílit progresivní povahu, cílení a koordinaci makroekonomické politiky" a zaměřit se na „rozšiřování domácí poptávky a optimalizaci nabídky, prevenci a odbourávání rizik a stabilizaci sociálních očekávání".
PBoC funguje výrazně odlišně od západních centrálních bank a sdílí méně informací veřejně. Na rozdíl od předsedů Fedu, kteří pravidelně svědčí před Kongresem, guvernéři PBoC jen zřídka čelí veřejnému dotazování ohledně politických rozhodnutí. Zasedání Výboru pro měnovou politiku se konají čtvrtletně, ale zápisy nejsou zveřejňovány a odlišné názory — běžné v přepisech Bank of England nebo Reserve Bank of Australia — zůstávají interní záležitostí.
Zatímco Fed oznamuje změny úrokových sazeb s rozsáhlými doprovodnými prohlášeními vysvětlujícími ekonomické hodnocení Výboru a výhled, úpravy sazeb PBoC často přicházejí s minimálním vysvětlením. Výbor pro měnovou politiku je považován pouze za „poradce", protože PBoC fakticky potřebuje schválení Státní rady, než mohou být jakékoliv změny implementovány.
Guvernér Pan Gongsheng vede PBoC od července 2023, kdy vystřídal Yi Ganga, jenž zastával pozici během náročného období 2018–2023 zahrnujícího obchodní napětí, covidové narušení a stres v nemovitostním sektoru. Banka byla založena 1. prosince 1948 sloučením tří regionálních finančních entit kontrolovaných komunistickou stranou a nové sídlo na Beijing Financial Street bylo otevřeno v roce 2021.
PBoC přislíbila pokračovat v měnové podpoře ve druhé polovině roku 2026, přičemž se zavazuje udržovat dostatečnou likviditu a přizpůsobovat politické nástroje podle potřeby. Prohlášení následovalo po pracovním jednání vedeném guvernérem Panem Gongshengem a odrazilo výzvy politbyra k urychlení výdajů na infrastrukturu.
Centrální banka také přislíbila „stabilně prosazovat otevírání finančního trhu na vysoké úrovni", rozvíjet spolupráci na finanční infrastruktuře, rozšiřovat nástroje pro řízení likvidity a zajištění rizik a usnadňovat emisi panda bondů denominovaných v jüanu zahraničními institucemi. Vedení rovněž zopakovalo závazky stabilizovat nemovitosti, chránit pracovní místa, řešit rizika lokálního dluhu, reformovat menší banky a prohlubovat změny na kapitálových trzích.
ING očekává, že ve třetím čtvrtletí existuje solidní šance na snížení sazeb. Celkově analytici věří, že Čína může dosáhnout svého celoročního růstového cíle 4,5–5,0 %, ale rizika jejich prognózy 4,7 % meziročně za celý rok jsou vychýlena směrem dolů. Bez politické podpory je pravděpodobné, že růst bude pokračovat v poklesu.
Guvernér Pan Gongsheng na zasedání Mezinárodního měnového fondu ve Washingtonu varoval, že rostoucí geopolitické napětí, protekcionismus a obchodní bariéry zatěžují globální růst a posilují volatilitu na finančních trzích. Čína není izolována od ekonomických narušení způsobených válkou v Íránu, která zvýšila ceny energií a narušila dodavatelské řetězce.
Peking nedávno odhalil nová odvetná opatření vůči Washingtonu, včetně přísnějších kontrol na export dronů a související technologie, sankcí proti sedmi americkým firmám a svého prvního vyšetřování národní bezpečnosti spojeného se zahraničním obchodem. Tyto kroky podtrhují pokračující obchodní napětí mezi dvěma největšími světovými ekonomikami.
Zlepšující se vyhlídky na obnovení dohody o Blízkém východě nicméně posílily rizikový apetit. Katar uvedl, že mediační úsilí mezi USA a Íránem vstoupilo do pokročilé fáze s již připraveným návrhem dohody. Američtí představitelé signalizovali rostoucí důvěru, že dohoda by mohla být brzy dosažena, což zvyšuje naděje na znovuotevření Hormuzského průlivu.
Čínská centrální banka čelí v polovině roku 2026 komplexní výzvě vyvážení protichůdných tlaků. Slabá domácí ekonomika volá po další stimulaci, ale importovaná inflace z energetického sektoru a obava z přílišného oslabení jüanu přikazují opatrnost. Rekordně nízké sazby a silná měna vytvářejí neobvyklou kombinaci, která omezuje manévrovací prostor měnové politiky.
Následující měsíce ukážou, zda PBoC přistoupí k avizovanému snížení RRR a úrokových sazeb, nebo zda zůstane v režimu vyčkávání. Klíčovým faktorem bude vývoj globální geopolitické situace, zejména na Blízkém východě, a schopnost čínské vlády oživit domácí spotřebu prostřednictvím fiskálních stimulů. Při růstu HDP blížícím se spodní hranici vládního cíle a nejslabším čtvrtletním výsledkem za více než tři roky je tlak na aktivnější měnovou politiku vysoký — otázkou zůstává, kdy a v jaké formě se materializuje.
Pro investory a analytiky sledující čínskou ekonomiku představuje současná situace příležitost i riziko. Silné exporty a technologický sektor nabízejí růstový potenciál, ale strukturální problémy domácí ekonomiky — od nemovitostní krize přes slabou spotřebu až po demografické výzvy — zůstávají nevyřešeny. Měnová politika PBoC bude v tomto kontextu klíčovým faktorem určujícím, zda se Čína dokáže vyhnout hlubšímu zpomalení a naplnit své růstové ambice.
