Čína letos výrazně zvyšuje své nákupy zlata. Podle údajů čínské celní správy přesáhl dovoz zlata za prvních osm měsíců roku 2026 hranici 1 000 tun. Hodnota dovezeného kovu dosáhla přibližně 158,8 miliardy dolarů.

Pro srovnání, za celý rok 2025 Čína dovezla podle dostupných údajů zhruba 866 tun zlata v hodnotě přibližně 96,5 miliardy dolarů. Letošní tempo dovozu je tak nejvyšší minimálně od začátku sledované datové řady v roce 2017.

Některé zdroje pracující se stejnými celními daty uvádějí za leden až srpen dokonce více než 1 100 tun, přičemž odhady se v závislosti na použité metodice pohybují až kolem 1 200 tun. Přesný údaj se proto mezi jednotlivými publikacemi liší, základní trend je však jednoznačný: čínský dovoz zlata letos prudce zrychlil.

Nejde jen o centrální banku

Rekordní dovoz nelze vysvětlit pouze nákupy čínské centrální banky. Lidová banka Číny zvýšila během prvních osmi měsíců své oficiální zlaté rezervy přibližně o 80 tun. V srpnu nakoupila dalších 20,2 tuny, což byl její největší měsíční přírůstek od října 2023.

Centrální banka tak pokračuje v navyšování zlatých rezerv už 22 měsíců v řadě. Na konci srpna držela oficiálně přibližně 2 387 tun zlata.

Rozdíl mezi zhruba 80 tunami oficiálních nákupů a více než 1 000 tunami dovozu ale ukazuje, že za většinou letošní poptávky stojí jiné subjekty. Jde především o domácnosti, investory, obchodníky se zlatem, klenotníky a fondy.

Významnou roli mají také čínské burzovně obchodované fondy zaměřené na zlato. Podle údajů Shanghai Gold Exchange jejich držba během prvních osmi měsíců roku vzrostla přibližně o 44 tun, tedy o 18 procent.

Proč Číňané nakupují tolik zlata?

Jedním z faktorů je vývoj čínské měny. Silnější jüan zlevňuje pro domácí kupce zlato nakupované na světových trzích. Podle analytiků zároveň čínské ceny zlata v některých obdobích obchodovaly s prémií vůči světovým cenám. To vytvářelo ekonomickou motivaci k dovozu dalšího kovu.

Dalším důvodem je omezenější nabídka atraktivních investičních alternativ. Čínští investoři se v posledních letech potýkají například s problémy na trhu nemovitostí a slabšími výnosy některých tradičních finančních aktiv.

Právě zlato proto pro část investorů představuje způsob, jak diverzifikovat majetek a snížit závislost na vývoji domácích aktiv.

Podle analytiků citovaných v médiích navíc v Číně působí jiná úroková dynamika než na některých západních trzích. Nižší výnosy mohou snižovat náklady příležitosti spojené s držením aktiva, které samo o sobě nenese úrok.

Rekordní dovoz ale neznamená nekonečnou poptávku

Přestože celkový obrázek zůstává silný, některé ukazatele naznačují, že fyzická poptávka v Číně nemusí růst stejným tempem po celý rok.

Výběry zlata ze Shanghai Gold Exchange v srpnu meziměsíčně klesly o 22 procent na 62 tun. World Gold Council tento vývoj spojoval s ochlazením investiční poptávky po slitcích a mincích a stále relativně slabou poptávkou po zlatých špercích.

Na druhé straně pokračoval příliv prostředků do čínských zlatých ETF. Ty v srpnu navýšily své držby přibližně o 11 tun. To naznačuje, že část investorů přesouvá zájem od fyzického zlata k finančním produktům navázaným na jeho cenu.

Čínská poptávka může být důležitá i pro světovou cenu

Čína patří mezi největší světové trhy se zlatem, takže změna její poptávky má význam i mimo samotný čínský trh.

Letošní vývoj je zajímavý především tím, že vysoké nákupy pokračovaly i v době, kdy se cena zlata po předchozím růstu korigovala. Čínští kupci tak využívali nižších cen k doplnění pozic, zatímco domácí ceny zároveň v některých obdobích zůstávaly nad světovým benchmarkem.

Vedle soukromých investorů pokračuje také dlouhodobé navyšování zlatých rezerv centrální banky. Oficiální čínské rezervy se během prvních osmi měsíců roku zvýšily zhruba o 80 tun a samotný srpnový nákup 20,2 tuny byl nejvyšší za téměř tři roky.

Čína mění strukturu své poptávky po zlatě

Rekordní dovoz proto nelze interpretovat pouze jako další sérii nákupů centrální banky. Mnohem širší je kombinace faktorů, která stojí za letošním růstem.

Na jedné straně je zde pokračující diverzifikace oficiálních rezerv. Na druhé straně rostoucí zájem domácností a investorů, kteří hledají alternativu k nemovitostem, akciím nebo nízko výnosným dluhopisům.

Právě tato kombinace může být pro trh se zlatem důležitá. Pokud by čínská poptávka zůstala vysoká i v dalších měsících, vytvořila by významný zdroj fyzické poptávky na globálním trhu.

Současně ale nelze automaticky předpokládat, že rekordní dovoz bude pokračovat stejným tempem. Vývoj čínské poptávky bude záviset mimo jiné na ceně zlata, kurzu jüanu, domácí ekonomice a atraktivitě alternativních investic.