12
perc
Zlato v polovině 2026: Mezi rekordními cenami a strukturální transformací trhu
Szerző:
Pénzügyi szerkesztőség
|
31.07.2026
14:19
Rok 2026 představuje pro evropské udržitelné finance bezprecedentní období transformace. Po pěti letech rychlé regulatorní expanze pod hlavičkou Zelené dohody pro Evropu vstupuje kontinent do fáze strategické rekalibrace. Namísto přidávání nových vrstev regulace se nyní Evropská komise soustředí na zjednodušení, zpřesnění a praktickou implementaci stávajícího rámce. Tento posun má dalekosáhlé důsledky pro investory, finanční instituce i nefinanční podniky působící na evropském trhu.
Centrálním momentem této přeměny je směrnice Omnibus I, publikovaná v Úředním věstníku Evropské unie 26. února 2026. Tato legislativa představuje nejvýraznější zásah do architektury udržitelných financí od doby, kdy taxonomie vstoupila v platnost v červenci 2020. Současně však rok 2026 přináší plnou operativnost dalších klíčových prvků — Evropského standardu zelených dluhopisů a regulace poskytovatelů ESG ratingů. Výsledkem je komplexní, byť stále se vyvíjející ekosystém, který bude formovat alokaci kapitálu v Evropě na příští dekádu.
Směrnice (EU) 2026/470, známá jako Omnibus I, vstoupila v platnost 19. března 2026 a přináší zásadní změny do dvou vlajkových legislativních aktů Zelené dohody pro Evropu — směrnice o podávání zpráv o udržitelnosti podniků (CSRD) a směrnice o náležité péči podniků v oblasti udržitelnosti (CSDDD). Tyto změny odrážejí globální ekonomické otřesy posledního roku, které přiměly regulátory k přehodnocení rovnováhy mezi environmentálními ambicemi a konkurenceschopností.
V případě CSRD dochází k dramatickému zvýšení prahových hodnot pro povinné podávání zpráv. Nově spadají pod působnost pouze podniky s více než 1 000 zaměstnanci a čistým ročním obratem přesahujícím 450 milionů eur. Původní konstrukce směřovala k postupnému rozšiřování na velké společnosti (vlna 2), kótované malé a střední podniky (vlna 3) a dceřiné společnosti skupin ze třetích zemí (vlna 4). Směrnice Omnibus I tento vlnový systém postupné implementace ukončuje a nahrazuje jej jediným, výrazně vyšším prahem.
Podobně u směrnice CSDDD, která stanoví povinnosti náležité péče v oblasti lidských práv a životního prostředí v hodnotových řetězcích, byly prahy zvýšeny na více než 5 000 zaměstnanců a obrat přes 1,5 miliardy eur. Implementace byla odložena až do poloviny roku 2029. Povinnost přijmout klimatický přechodový plán byla zcela odstraněna, ačkoli povinnost reportovat o takovém plánu v rámci CSRD zůstává zachována. Rovněž byl odstraněn unijní režim civilní odpovědnosti za porušení povinností náležité péče — tato oblast nyní zůstává v kompetenci vnitrostátního práva jednotlivých členských států.
Členské státy mají povinnost transponovat změny související s CSRD do 19. března 2027 a změny týkající se CSDDD do 26. července 2028. Členské státy mohou poskytnout přechodnou úlevu společnostem z vlny 1, které zahájily reporting v roce 2025 za finanční rok 2024, ale podle nových prahů by spadaly mimo působnost. Finanční holdingové společnosti byly z působnosti vyňaty.
Souběžně se zúžením působnosti CSRD pracuje Evropská komise na výrazném zjednodušení Evropských standardů pro podávání zpráv o udržitelnosti (ESRS). V květnu 2026 Komise publikovala finální návrh delegovaného aktu pozměňujícího ESRS, který je velmi podobný technické radě připravené Evropskou poradní skupinou pro účetní výkaznictví (EFRAG) a předložené Komisi v prosinci 2025.
Zjednodušující delegovaný akt, účinný od 28. ledna 2026, zavedl 10procentní práh významnosti pro nefinanční podniky. Pokud určitá ekonomická aktivita přispívá méně než 10 procenty k celkovým výnosům, kapitálovým výdajům nebo provozním výdajům, podnik je osvobozen od posuzování její způsobilosti a souladu s taxonomií. Nefinanční podniky také již nemusejí posuzovat soulad celých provozních výdajů, pokud jsou tyto pro jejich obchodní model nevýznamné.
Pro finanční podniky byly zjednodušeny klíčové ukazatele taxonomie, jako je poměr zelených aktiv (Green Asset Ratio). Finanční podniky mají rovněž možnost neuvádět podrobné ukazatele po dobu dvou let. Počet datových bodů v reportovacích šablonách byl snížen přibližně o 64 procent pro nefinanční podniky a o 89 procent pro finanční podniky.
Komise rovněž spustila v květnu 2026 veřejnou konzultaci k návrhu delegovaného aktu zavádějícího dobrovolné reportovací standardy pro menší společnosti. Tyto dobrovolné standardy vycházejí z doporučení Komise o dobrovolném podávání zpráv o udržitelnosti pro malé a střední podniky (standard VSME). Společnosti v působnosti CSRD budou povinny omezit žádosti o informace vůči společnostem v jejich hodnotovém řetězci s méně než 1 000 zaměstnanci na údaje specifikované v tomto dobrovolném standardu.
Od 2. července 2026 vstupuje v plnou účinnost nařízení (EU) 2024/3005 o transparentnosti a integritě činností v oblasti ESG ratingů. Toto nařízení zavádí společný regulatorní přístup k posílení integrity, transparentnosti, srovnatelnosti, odpovědnosti, spolehlivosti, řádné správy a nezávislosti činností v oblasti ESG ratingů.
Evropský orgán pro cenné papíry a trhy (ESMA) se stává jednotným orgánem dohledu nad poskytovateli ESG ratingů v celé EU. ESMA má pravomoc požadovat informace, provádět vyšetřování a inspekce na místě a ukládat opatření dohledu včetně odnětí povolení. Poskytovatelé ESG ratingů, kteří působili v EU k 2. lednu 2025 a chtějí pokračovat ve své činnosti, musí oznámit ESMA do 2. srpna 2026 svůj záměr pokračovat v provozu a podat žádost o povolení nebo uznání nejpozději do 2. listopadu 2026.
Klíčovým konceptem nařízení je, že ESG ratingy jsou považovány za zvláštní tržní službu — definovanou jako názor nebo skóre, nebo jejich kombinace, týkající se profilu nebo charakteristik právnických osob nebo finančních produktů, nebo expozice vůči rizikům či dopadu na ESG faktory, která je založena na stanovené metodice a definovaném systému ratingových kategorií.
Proces autorizace vyžaduje, aby poskytovatelé ESG ratingů prokázali soulad s organizačními požadavky, požadavky na správu a transparentnost stanovenými nařízením. ESMA vede veřejný registr autorizovaných a uznaných poskytovatelů. Pro malé poskytovatele — ti, kteří zaměstnávají méně než 50 osob a jejichž roční čistý obrat nebo rozvahová suma nepřesahuje 8 milionů eur — platí dočasný mírnější registrační režim s méně průběžnými povinnostmi, ačkoli mohou zvolit plnou autorizaci.
Poskytovatelé ze třetích zemí mají tři alternativní cesty pro přístup na trh EU. První je ekvivalence, kdy Evropská komise může uznat regulatorní režim třetí země jako rovnocenný. K datu července 2026 nebyla přijata žádná rozhodnutí o ekvivalenci. Druhou cestou je endorsement, který umožňuje autorizovanému poskytovateli ESG ratingů v EU formálně převzít odpovědnost za ratingy od poskytovatele ze třetí země v rámci stejné korporátní skupiny. Třetí cestou je uznání, které je dostupné pouze pro menší subjekty ze třetích zemí s ročním čistým obratem pod 10 milionů eur za každý z posledních tří po sobě jdoucích let.
Rok 2026 představuje významný milník pro Evropský standard zelených dluhopisů (EuGBS). Dne 21. června 2026 skončilo přechodné období pro externí ověřovatele a plný dozorový rámec se stal plně operativním. Od tohoto data musí být subjekty poskytující nezávislé externí ověřování evropských zelených dluhopisů registrovány u ESMA.
Standard zelených dluhopisů, který je dobrovolný, se opírá o podrobná kritéria taxonomie EU pro definování zelených ekonomických aktivit, zajišťuje úrovně transparentnosti v souladu s nejlepšími tržními praktikami a zavádí dohled nad společnostmi provádějícími předemisní a poemisní přezkumy na evropské úrovni. ESMA dohlíží na tyto externí ověřovatele.
Emitenti, kteří chtějí používat označení „European Green Bond" nebo „EuGB", musí investovat výnosy z těchto dluhopisů v plné výši před splatností dluhopisu do udržitelných ekonomických aktivit pokrytých legislativou o taxonomii EU. Musí také použít nejméně 85 procent výnosů na ekonomické aktivity sladěné s taxonomií EU. Zbývajících 15 procent může být podle pravidel flexibility investováno do ekonomických aktivit splňujících požadavky taxonomie s výjimkou technických screeningových kritérií.
Podle údajů Evropské komise bylo od zavedení standardu vydáno více než 30 emisí s celkovým objemem přibližně 30 miliard eur. V roce 2025 tvořily evropské zelené dluhopisy kolem 7 procent všech emisí zelených dluhopisů v Evropě. Emitenti pocházejí z různých sektorů včetně utilit, bank a municipalit, jakož i jednoho členského státu — Dánska. Výnosy jsou alokovány do různých projektů včetně těch, které mají podporovat emitenty v přechodu k nízkouhlíkové budoucnosti.
Institut pro energetickou ekonomii a finanční analýzu (IEEFA) uvádí, že více než 22 miliard eur emisí nese označení EuGBS pouhý rok po jeho zavedení. Standard pomohl posílit důvěryhodnost a transparentnost na trhu zelených dluhopisů. Emise podle EuGBS odrážejí silnou tržní recepci a širokou diverzitu typů emitentů zahrnující suverény, municipální subjekty, rozvojové instituce, banky a korporace. Tato šíře je důležitá pro investory usilující o budování diverzifikovaných udržitelných portfolií pevně úročených cenných papírů.
Taxonomie EU zůstává základním kamenem rámce udržitelných financí EU a důležitým nástrojem transparentnosti trhu. Je to klasifikační systém, který definuje kritéria pro ekonomické aktivity sladěné s trajektorií čisté nuly do roku 2050 a širšími environmentálními cíli mimo klimatická témata. Taxonomie pokrývá aktivity přispívající k šesti environmentálním cílům: zmírnění změny klimatu, adaptace na změnu klimatu, udržitelné využívání a ochrana vodních a mořských zdrojů, přechod k oběhovému hospodářství, prevence a kontrola znečištění a ochrana a obnova biodiverzity a ekosystémů.
Dne 17. března 2026 Evropská komise publikovala navrhované změny klimatických a environmentálních delegovaných aktů taxonomie. Návrhy obsahují rozsáhlé revize popisů aktivit a technických screeningových kritérií (TSC) používaných k určení, zda jsou ekonomické aktivity environmentálně udržitelné. Revize mají za cíl lépe harmonizovat TSC s další legislativou EU, čímž se sníží složitost pro reportující společnosti.
Operativní realita roku 2026 je dominována dvěma současnými změnami. Zjednodušující delegovaný akt zavedl 10procentní práh významnosti pro nefinanční podniky a snížil počet datových bodů v šablonách přibližně o 64 procent pro nefinanční a o 89 procent pro finanční podniky. Směrnice Omnibus omezila povinné reportování na podniky EU s více než 1 000 zaměstnanci a obratem přes 450 milionů eur. Podniky pod novým prahem mohou reportovat dobrovolně v rámci režimu opt-in.
Změny pokrývají většinu aktivit podle klimatických a environmentálních delegovaných aktů včetně lesnictví a ochrany životního prostředí, výroby, energetiky, dopravy a stavebnictví, jakož i všech generických příloh „významně neškodit" (DNSH). Veřejná konzultace k návrhu probíhala do 14. dubna 2026. Komise nyní zvažuje obdrženou zpětnou vazbu a cílí na přijetí změn do poloviny roku 2026. Po období přezkumu až šesti měsíců by změny mohly vstoupit v platnost od 1. ledna 2027.
Navzdory titulkům o ústupu ESG investování realita ukazuje na fundamentální rekalibraci. Investoři a regulátoři se více zajímají o sledovatelná data a důkazy na úrovni dodavatelů o tom, jak společnosti fungují napříč hodnotovými řetězci. Organizace, které byly zaskočeny, jsou ty, které si mylně vyložily odliv z ESG fondů a politický odpor jako signál k omezení úsilí o udržitelnost. Ve skutečnosti se přísnost kontroly zvýšila.
Globální udržitelné fondy ukončily rok 2025 s aktivy přibližně 3,9 bilionu USD, což představuje nárůst asi o 4 procenta oproti konci roku 2024, tažený převážně cenovým zhodnocením, i když čisté toky směřovaly za celý rok do záporných hodnot. Za rok 2025 data ukazují 84 miliard USD čistých odlivů z globálních udržitelných fondů, což představuje první celoroční odkupy od doby, kdy Morningstar začal sledovat tuto kategorii v roce 2018. Evropa a zbytek světa vykázaly roční odlivy, zatímco Severní Amerika zaznamenala menší přílivy, což odráží regionální posun v poptávce investorů a strategii.
Základna aktiv však zůstává značná. Morgan Stanley uvádí, že udržitelné fondy dosáhly rekordních 4,13 bilionu USD v aktivech ke konci roku 2025, což je nárůst o 4,0 procenta oproti červnu 2025 a o 16,3 procenta meziročně. Jejich podíl na globálním fondu však klesl na 6,5 procenta, protože tradiční fondy expandovaly rychleji. Ve druhé polovině roku 2025 udržitelné fondy vykázaly čisté odlivy 86,4 miliardy USD, částečně kompenzované přílivy z první poloviny roku.
Institucionální investoři — penzijní fondy, pojišťovny, státní investiční fondy — nejen udržují klimatické závazky, ale navyšují je. Nedávný průzkum ukazuje, že 58 procent britských a evropských správců aktiv plánuje zvýšit alokace do impaktových investic v příštím roce, přičemž nikdo neplánuje jejich snížení. V asijsko-pacifickém regionu 80 procent vlastníků aktiv očekává růst spravovaných aktiv v udržitelných fondech v příštích dvou letech.
Zelené dluhopisy hrají důležitou roli při financování aktiv potřebných pro nízkouhlíkový přechod. Financují projekty jako obnovitelná energie, zelené budovy a nízkouhlíková doprava, nabízejí podobné rizikové profily jako konvenční dluhopisy, ale s přidanou transparentností a reportingem o dopadu.
Úvěry vázané na udržitelnost (sustainability-linked loans, SLLs) nyní tvoří více než 25 procent všech nových korporátních úvěrů v Evropě. Tyto nástroje vážou úrokové sazby na ESG klíčové ukazatele výkonnosti, jako jsou redukce emisí skleníkových plynů nebo genderová diverzita. Vyžadují externí ověření a roční audity KPI a podléhají kontrole greenwashingu podle vyvíjejících se pokynů EU. Nesplnění cílů může nyní vyvolat cenové sankce ovlivňující náklady kapitálu a dokonce dluhopisové ratingy.
Trh ESG investování v Evropě vygeneroval v roce 2025 výnosy 7 970,8 miliardy USD. Očekává se složený roční růst 22,3 procenta od roku 2026 do roku 2033. Německo by mělo zaznamenat nejvyšší růst v tomto období. Z hlediska výnosů tvořil evropský region 24,6 procenta globálního trhu ESG investování v roce 2025. Segment zelených dluhopisů je nejrychleji rostoucím typem registrujícím nejvyšší růst během prognózovaného období.
Pro společnosti přinášejí změny směsici úlevy a nové složitosti. Mnohé střední a menší podniky, které investovaly značné prostředky do přípravy na CSRD, nyní zjišťují, že spadly mimo povinnou působnost. Nicméně i společnosti mimo povinnou působnost čelí intenzivnímu ESG tlaku prostřednictvím požadavků na soulad v dodavatelském řetězci, bankovního financování a due diligence investorů.
Společnosti, které přistupují k ESG strategicky, získávají jasné výhody na evropském trhu. Za prvé posilují řízení rizik a odolnost — integrované ESG strategie pomáhají společnostem předvídat regulační, klimatická a sociální rizika dříve, než eskalují do finančních nebo provozních krizí. Za druhé zlepšují přístup ke kapitálu — investoři a věřitelé stále více spoléhají na kvalitní ESG data, důvěryhodné přechodové plány a struktury řízení při alokaci kapitálu.
Investoři a regulátoři konvergují k sadě metrik, které odlišují dodavatelský program se skutečnou infrastrukturou odpovědnosti od programu s pouhou dokumentací. Nejběžnější proxy pro vyspělost ESG programu — počet posouzených dodavatelů — je také nejméně smysluplná pro auditora. Investoři a regulátoři se ptají na proporcionální pokrytí: program, který posoudil 80 procent dodavatelů podle počtu, ale pouze 30 procent podle výdajů, koncentrovaných v nízkorizikových kategoriích, nevyhoví logice založené na riziku nyní zakotvené v CSDDD a reportovacích rámcích sladěných s ISSB.
Regulace poskytovatelů ESG ratingů představuje významný krok směrem k posílení důvěryhodnosti ESG hodnocení. Tlak ze strany určitých investorů, spotřebitelů a občanské společnosti na smysluplnou akci v ESG otázkách bude pravděpodobně pokračovat. Regulační ústupy mohou pokračovat a zhoršovat regulatorní nekonzistenci mezi některými zeměmi, ačkoli spolupráce bude pokračovat mezi jinými, poháněna tichým pokrokem iniciativ jako ISSB.
Povinnosti klimatického reportingu, požadavky na due diligence v dodavatelském řetězci a integrace klimatických a sociálních rizik do klíčových obchodních strategií zůstanou hlavním ohniskem v roce 2026. Umělá inteligence je nyní pevně na ESG agendě, s rozšířením pozornosti od environmentální stopy AI k širšímu zkoumání dodavatelských řetězců a lidských práv.
Mechanismus kompenzace uhlíku na hranicích EU (CBAM) — unikátní nástroj pro monitorování a oceňování emisí uhlíku zabudovaných v dovážených produktech — vstupuje do ostrého provozu v roce 2026 a jeho praktické reality a účinnost budou testovány. Spojené království rovněž navrhuje implementovat svůj vlastní mechanismus CBAM, který má vstoupit v platnost od roku 2027.
Zákon EU o obnově přírody, přijatý v roce 2024, dosáhl v roce 2026 plného vynucování. Společnosti působící v sektorech náročných na půdu musejí nyní integrovat metriky biodiverzity a dopadu na vodu do environmentálního reportingu, dodržovat cíle obnovy na národní úrovni a sladit se s rámcem TNFD (Taskforce on Nature-related Financial Disclosures), který je nyní de facto očekáváním investorů v Evropě. Biodiverzitní riziko je kvantifikováno a stále více oceňováno v hodnoceních úvěrového rizika i investičních rozhodnutích, zejména v zemědělství, energetice a infrastruktuře.
Rok 2026 představuje pro evropské udržitelné finance bod zlomu. ESG není omezováno, ale precizováno. Vynucování a integrace se zvyšují, zejména podle CSRD, CSDDD a financí vázaných na taxonomii. Společnosti a profesionálové, kteří jednají nyní, budou vést. Ti, kteří otálejí, budou bojovat o dohnání ztráty.
Rekalibrace směrnice CSRD a CSDDD a zjednodušení Evropských standardů pro podávání zpráv o udržitelnosti snižují rozsah a hloubku reportingu, due diligence a akcí souvisejících s udržitelností v EU v době, kdy klimatické, environmentální a sociální výzvy zůstávají urgentní. V tomto prostředí čelí společnosti praktické volbě: zda ukotvit své úsilí o udržitelnost úzce k revidovaným regulatorním požadavkům, nebo je pozicovat způsobem, který podporuje dlouhodobou odolnost, důvěryhodnost u externích stakeholderů a adaptabilitu s tím, jak se očekávání budou dále vyvíjet.
Směrnice Omnibus snížila regulatorní laťku — ale zvýšila sázky na dobrovolné lídrovství jako klíč k odolnosti a připravenosti na budoucnost. Pro evropský kapitálový trh je rok 2026 rokem, kdy se udržitelné finance stávají integrální součástí obchodní architektury, redefinující způsob, jakým společnosti soutěží, financují a rostou.
