Ruská centrální banka na svém říjnovém zasedání ponechala základní úrokovou sazbu na 14 %. Rozhodnutí odpovídalo očekávání analytiků a navázalo na zářijovou pauzu v uvolňování měnové politiky. Předchozích deset zasedání přitom přineslo postupné snižování sazeb.

Důvodem současné opatrnosti jsou přetrvávající inflační tlaky. Meziroční inflace dosáhla v průběhu října 6,8 %, zatímco nový odhad centrální banky počítá za celý rok s růstem spotřebitelských cen o 7,1 až 7,6 %. Ještě v předchozí prognóze regulátor očekával inflaci v rozmezí 6 až 7 %.

Cílem měnové politiky zůstává návrat inflace ke 4 %. Toho chce centrální banka dosáhnout v roce 2027, současný vývoj však naznačuje, že cesta k cenové stabilitě bude složitější.

Drahé palivo komplikuje boj s inflací

Jedním z problémů ruské ekonomiky je situace na trhu s pohonnými hmotami. Ukrajinské útoky na ruské rafinerie narušily část výrobních kapacit a přispěly k růstu cen benzinu a nafty. Obnova některých zařízení může trvat měsíce, což prodlužuje nejistotu ohledně budoucí nabídky.

Podle údajů zveřejněných agenturou Reuters vzrostly od začátku roku ceny benzinu o 21 % a nafty o 13,4 %. Vyšší náklady na paliva se přitom mohou promítat nejen do dopravy, ale také do cen zboží a služeb napříč ekonomikou.

Centrální banka upozorňuje, že takzvaná jádrová inflace, která lépe ukazuje dlouhodobější cenové tlaky, zůstává v přepočtu na roční tempo v rozmezí 5 až 6 %. Její vývoj tak stále neodpovídá představě rychlého návratu k inflačnímu cíli.

Problémem není pouze samotné zdražování pohonných hmot. Pokud se vyšší náklady postupně promítnou do cen přepravy, výroby a dalších služeb, mohou se původně dočasné výkyvy změnit v širší inflační problém.

Domácnosti očekávají další zdražování

Důležitým ukazatelem pro centrální banku jsou také inflační očekávání obyvatel. Pokud lidé předpokládají, že ceny budou dál rychle růst, mohou se snažit nakupovat dříve, požadovat vyšší mzdy nebo měnit své spořicí návyky. Podobně mohou postupovat i firmy při stanovování cen.

Říjnový průzkum mezi ruskými domácnostmi ukázal pokles očekávané inflace na 13,2 % ze zářijových 14,2 %. Jde o pozitivní posun, očekávání však zůstávají výrazně vyšší než oficiální inflační cíl.

Vnímaná inflace byla navíc v říjnu stále kolem 14,5 %. To ukazuje, že zkušenost domácností s růstem cen se může výrazně lišit od oficiálních statistik.

Pro centrální banku je tento rozdíl podstatný. Pokud lidé a firmy nevěří, že se inflace podaří rychle zkrotit, může být nutné udržovat úrokové sazby vysoko déle, než by odpovídalo samotnému aktuálnímu tempu růstu cen.

Drahé úvěry zatěžují firmy i spotřebitele

Úroková sazba na úrovni 14 % znamená, že financování zůstává pro velkou část ekonomiky nákladné. Firmám zdražuje úvěry na nové projekty, rozšiřování výroby i modernizaci technologií. Domácnostem zase komplikuje financování bydlení a větších nákupů.

Vyšší sazby mají inflaci brzdit tím, že omezují úvěrovou aktivitu a poptávku. Zároveň však mohou zpomalovat investice a hospodářský růst. Centrální banka se proto musí rozhodovat mezi dvěma cíli: dostat inflaci pod kontrolu a zároveň neoslabit ekonomiku více, než je nezbytné.

Ruská ekonomika by podle aktualizované prognózy centrální banky měla v roce 2026 vzrůst o 0,5 až 1 %. Takový výsledek by znamenal jen mírné rozšíření ekonomické aktivity ve srovnání s předchozími roky silnějšího růstu.

K pomalejšímu tempu přispívají také omezení na straně nabídky. Nedostatek pracovníků, narušení některých výrobních kapacit a vysoké náklady mohou omezovat schopnost firem zvyšovat produkci. Pokud se současně udržuje silná poptávka, vzniká prostředí, ve kterém se inflace snižuje obtížněji.

Sazby mohou zůstat vysoko i v příštím roce

Aktualizovaná prognóza ukazuje, že ruská centrální banka očekává pomalejší pokles úrokových sazeb, než předpokládala ještě v létě. Průměrná základní sazba pro rok 2027 by měla dosáhnout 12,5 až 13,5 %, zatímco předchozí odhad počítal s rozmezím 10,5 až 12,5 %.

Pro rok 2028 regulátor nově očekává průměrnou sazbu v rozmezí 9 až 10 %. To naznačuje, že návrat k výrazně levnějšímu financování může být pozvolný a bude záviset na dalším vývoji inflace.

Rozhodnutí pro prosinec zatím není předem dané. Centrální banka bude vyhodnocovat nové údaje o cenách, inflačních očekáváních i rizicích přicházejících z domácí a zahraniční ekonomiky.

Významnou roli bude hrát také rozpočtová politika. Vysoké státní výdaje, zejména ty spojené s válkou na Ukrajině, podporují poptávku a mohou ztěžovat snahu omezit inflaci. Pokud se výdaje budou zvyšovat rychleji, než ekonomika dokáže růst, může být udržení cenové stability ještě náročnější.

Rozhodující budou následující měsíce

Ruská centrální banka se dostala do situace, kdy rychlé snižování sazeb představuje inflační riziko, zatímco jejich dlouhodobé udržování na vysoké úrovni brzdí investice a spotřebu.

Pozitivním signálem je říjnový pokles inflačních očekávání domácností. Pro výraznější změnu měnové politiky však bude důležité, aby zpomaloval také skutečný růst cen a aby se stabilizovala nabídka pohonných hmot i dalších výrobků.

Další rozhodnutí o úrokových sazbách je naplánováno na 18. prosince 2026. Do té doby budou investoři sledovat především nové údaje o inflaci, vývoji ekonomické aktivity a rozpočtových výdajích.

Vývoj v Rusku ukazuje, že samotné snižování sazeb nestačí k rychlému oživení ekonomiky, pokud přetrvávají problémy na straně nabídky a vysoké inflační tlaky. Pro podniky i domácnosti tak může období drahého financování pokračovat déle, než se původně očekávalo.