Hormuz je klíčem k energetickému trhu

Hormuzský průliv patří mezi nejdůležitější energetické trasy na světě. Spojuje Perský záliv s Ománským zálivem a před současným konfliktem jím denně procházelo přibližně 125 velkých obchodních lodí.

Přes průliv zároveň proudí významná část světové produkce ropy a LNG. Jakékoli delší omezení provozu proto představuje riziko nejen pro cenu pohonných hmot, ale také pro inflaci, náklady firem a vývoj úrokových sazeb.

Současná situace je přitom stále velmi vzdálená normálu. Lodní doprava v oblasti zůstává výrazně omezená a v posledních dnech došlo také k několika incidentům, při nichž byly zasaženy tankery.

Právě proto trhy na každou zprávu o možném obnovení provozu reagují velmi citlivě.

Írán přichází s podmínkou

Nabídka Teheránu není bezpodmínečná.

Írán požaduje, aby Spojené státy nejprve zmírnily vojenský tlak a začaly uvolňovat blokádu svých přístavů. Následně by měl být Hormuzský průliv znovu otevřen a mohlo by dojít k obnovení jednání mezi oběma zeměmi.

Podle íránské strany už byl návrh prostřednictvím prostředníků předán Washingtonu. Íránská delegace, která se účastní Valného shromáždění OSN v New Yorku, má zároveň podle Teheránu mandát k jednání o podmínkách případné dohody.

Přímé setkání amerického prezidenta Donalda Trumpa s íránským prezidentem Masúdem Pezeškijánem však v tuto chvíli potvrzeno není.

Diplomatická jednání nabírají na intenzitě

Pezeškiján dnes odcestoval do New Yorku, kde se účastní Valného shromáždění OSN. Právě tam se nyní soustřeďuje významná část diplomatického úsilí o zmírnění konfliktu.

Do jednání se zapojují také další státy regionu. Katar se snaží zprostředkovat dohodu mezi Washingtonem a Teheránem a hledá cestu, která by umožnila obnovit přímější jednání.

Írán přitom vysílá dva rozdílné signály. Na jedné straně připouští možnost diplomatického řešení a obnovení provozu v Hormuzu. Na straně druhé představitelé íránských bezpečnostních složek nadále zdůrazňují připravenost pokračovat v konfliktu.

Právě tato kombinace diplomacie a pokračujícího vojenského napětí znamená, že současný pokles cen ropy nelze interpretovat jako definitivní konec krize.

Ropný trh dostává další úlevu

Kromě možné dohody mezi USA a Íránem pomáhá energetickému trhu také postupné obnovování alternativních exportních tras.

Saúdská Arábie znovu uvedla do provozu svůj East-West Pipeline, který umožňuje přepravovat ropu z oblasti Perského zálivu k přístavu Yanbu na pobřeží Rudého moře. Část saúdského exportu tak může obejít Hormuzský průliv.

To je pro trh důležitá informace. Čím více ropy lze přepravit alternativními trasami, tím menší je riziko úplného výpadku dodávek v případě, že by situace v Hormuzu zůstala komplikovaná.

Energetický trh tak nyní sleduje dva protichůdné scénáře. První představuje postupné uklidnění konfliktu, obnovení lodní dopravy a pokles rizikové přirážky v ceně ropy. Druhým je další eskalace, která by mohla ceny energií znovu výrazně zvýšit.

Co bude dál?

Pro další vývoj bude klíčové, zda se z íránského návrhu skutečně stane konkrétní dohoda.

Samotné prohlášení o možném otevření Hormuzu totiž nestačí. Finanční trhy budou sledovat především skutečný pohyb tankerů a dalších obchodních lodí. Pokud se doprava začne vracet k běžným objemům, může pokračovat i pokles ceny ropy.

Naopak další útoky na lodní dopravu nebo energetickou infrastrukturu by mohly současný optimismus rychle změnit.

Pro světovou ekonomiku je přitom ve hře více než jen cena benzinu. Dlouhodobě drahá ropa znamená vyšší náklady na dopravu a výrobu a může znovu zvýšit inflační tlaky. To by následně komplikovalo rozhodování centrálních bank o úrokových sazbách.

Naopak stabilizace situace v Hormuzském průlivu by odstranila jeden z nejvýraznějších geopolitických tlaků na energetické trhy.