Dluhopisové trhy vstoupily do posledního čtvrtletí roku pod výrazným tlakem. Výnos desetiletého amerického Treasury ve čtvrtek vystoupal až na 5,342 procenta, což představuje nejvyšší úroveň za posledních 24 let. Podle Reuters zároveň zaznamenal tento globálně sledovaný výnos ve třetím čtvrtletí největší kvartální růst za celé 21. století.

Růst výnosů znamená pokles cen již vydaných dluhopisů. Pro investory je však podstatnější něco jiného: desetiletý americký Treasury představuje jeden z hlavních benchmarků pro oceňování finančních aktiv. Jeho vyšší výnos proto postupně zvyšuje cenu peněz v celé ekonomice.

Problém není pouze ve Fedu

Současný vývoj nelze jednoduše vysvětlit očekáváním dalšího zvýšení sazeb americkou centrální bankou.

Právě naopak. Nejnovější data ukázala, že americká inflace v srpnu rostla mírněji, než ekonomové očekávali. Index PCE vzrostl meziměsíčně o 0,3 procenta, zatímco analytici oslovení agenturou Reuters očekávali růst o 0,4 procenta. Meziročně však PCE dosáhl 3,4 procenta. Jádrový PCE, který nezahrnuje potraviny a energie, vzrostl meziměsíčně o 0,2 procenta.

Slabší než očekávaná data proto poskytla Fedu určitý prostor a snížila tlak na okamžité zpřísnění měnové politiky.

Přesto dlouhodobé výnosy prudce rostou.

To ukazuje, že trh řeší širší problém než pouze další rozhodnutí Fedu.

Investoři požadují vyšší výnos

Jedním z hlavních témat je rostoucí obava z dlouhodobé inflace a z množství dluhu, který musí vlády refinancovat.

Reuters upozorňuje, že podobný vývoj probíhá také v dalších velkých ekonomikách. Výnosy dlouhodobých dluhopisů se dostávají na mnohaletá maxima ve Spojených státech, Německu, Japonsku i dalších zemích. Investoři požadují vyšší kompenzaci za držení dlouhodobého státního dluhu v prostředí vysokých rozpočtových deficitů a nejistoty ohledně budoucí inflace.

Pro vlády to znamená vyšší náklady na obsluhu dluhu.

Pro firmy znamená růst bezrizikových výnosů zdražení financování.

A pro domácnosti může postupně znamenat tlak na úrokové sazby u úvěrů a hypoték.

Roli hrají také ceny energií

Dalším faktorem je vývoj na energetických trzích.

Cena ropy Brent se ve čtvrtek dostala nad 100 dolarů za barel. Reuters spojuje současný růst cen ropy mimo jiné s vývojem kolem dodávek a geopolitickou nejistotou. Vyšší ceny energií mohou znovu zvyšovat inflační tlak právě v době, kdy se centrální banky snaží dostat inflaci pod kontrolu.

To vytváří pro centrální banky komplikovanou situaci.

Pokud by vyšší ceny energií začaly výrazněji prosakovat do spotřebitelských cen, prostor pro rychlé snižování úrokových sazeb by se zmenšil. Dluhopisový trh proto nemusí reagovat pouze na aktuální inflaci, ale také na riziko, že se inflační tlaky v budoucnu znovu zvýší.

Výnosy rostou po celém světě

Nejde přitom o izolovaný problém Spojených států.

Reuters dnes popisuje výrazný výprodej státních dluhopisů také v Evropě a Japonsku. Ve Velké Británii a Francii se dlouhodobé výnosy dostaly na vysoké úrovně a podobný tlak se objevuje i na japonském trhu.

To je důležitý signál. Pokud by šlo pouze o změnu očekávání ohledně americké měnové politiky, nebylo by nutné sledovat tak rozsáhlý pohyb napříč globálními dluhopisovými trhy.

Investoři řeší především cenu dlouhodobého kapitálu.

Co to znamená pro akcie?

Vyšší výnosy státních dluhopisů mají přímý dopad také na akciové trhy.

Pokud může investor získat přes pět procent na desetiletém americkém státním dluhopisu, mění se atraktivita rizikovějších aktiv. U akcií musí investor počítat s vyšší požadovanou návratností, aby kompenzoval dodatečné riziko.

To je obzvlášť důležité u firem, jejichž současná hodnota je založena na očekávaných ziscích až za několik let.

Růst dlouhodobých výnosů proto vytváří tlak na valuace části akciového trhu. Ve čtvrtek podle Reuters globální akciové trhy oslabovaly, evropský index STOXX 600 ztrácel přibližně 1,3 procenta a americké indexy se rovněž pohybovaly v záporu.

Neznamená to však automaticky začátek dlouhodobého poklesu akcií. Jde především o změnu podmínek, za kterých jsou finanční aktiva oceňována.

Silnější dolar komplikuje situaci Evropě

Růst amerických výnosů se promítá také do měnového trhu.

Euro se ve čtvrtek dostalo pod 1,13 dolaru, přičemž podle Reuters oslabilo na nejnižší úroveň za 17 měsíců. Silnější dolar je částečně podporován právě vyššími americkými výnosy.

Pro evropskou ekonomiku je vývoj zajímavý i kvůli energetice. Pokud jsou komodity denominované v dolarech a zároveň dolar posiluje, mohou být jejich nákupy pro evropské odběratele ještě dražší.

V kombinaci s vysokou cenou ropy tak vzniká další potenciální inflační tlak.

Zlato zatím odolává

Zajímavou výjimkou je zlato.

Vyšší výnosy amerických dluhopisů a silnější dolar jsou za běžných okolností pro zlato nepříznivé. Přesto se cena kovu drží nad 4 000 dolary za trojskou unci.

Reuters upozorňuje, že za současnou odolností zlata stojí mimo jiné silná strukturální poptávka, diverzifikace devizových rezerv centrálních bank a geopolitická nejistota. Trh se tak částečně odklání od tradičního vztahu mezi zlatem, reálnými výnosy a dolarem.

Ve čtvrtek se spotová cena zlata pohybovala kolem 4 170 dolarů za unci.

Proč je dnešní pohyb důležitý

Nejdůležitější zprávou dneška proto není pouze to, že americký desetiletý výnos překonal hranici 5,3 procenta.

Podstatné je, proč k tomu dochází.

Inflace sice v posledním měsíci nepřekvapila směrem nahoru, ale zůstává zvýšená. Současně rostou ceny energií, vlády potřebují financovat vysoké objemy dluhu a investoři požadují za dlouhodobé držení dluhopisů vyšší výnos.

Výsledkem je prostředí, ve kterém se cena dlouhodobého kapitálu posouvá výše.

A to má potenciálně daleko širší důsledky než samotný dluhopisový trh.

Vyšší výnosy se mohou postupně promítnout do hypoték, firemních úvěrů, cen nemovitostí, ocenění akcií i nákladů na financování státních rozpočtů.

Pro investory tak bude v dalších týdnech důležité sledovat, zda se současný růst výnosů ukáže pouze jako krátkodobá epizoda, nebo zda se úroveň kolem pěti procent stane novým standardem amerického dluhopisového trhu.