Světové ceny ropy v pondělí 12. října vzrostly přibližně o dvě procenta. Severomořská ropa Brent se během obchodování dostala na 106,76 dolaru za barel, zatímco americká lehká ropa WTI dosáhla 93,69 dolaru. Obě komodity tak vystoupaly na nejvyšší úrovně od konce září.

Hlavním důvodem růstu byly obavy z dalšího zhoršení bezpečnostní situace na Blízkém východě. Trh reagoval především na víkendové útoky v Saúdské Arábii a na zprávy o napadených tankerech v blízkosti Ománu a strategického Hormuzského průlivu. Riziko narušení dodávek totiž může převážit nad pozitivním vlivem případného zvýšení nabídky paliv z jiných částí světa.

Vyšší ceny ropy zároveň komplikují snahy o zlevnění pohonných hmot a mohou vytvářet další tlak na inflaci. Zda se současný růst promítne také do cen u čerpacích stanic, bude záviset na dalším vývoji na komoditních trzích, nákladech na přepravu i situaci v rafineriích.

Útoky zvyšují obavy o energetické dodávky

Bezpečnostní situace v oblasti Perského zálivu zůstává jedním z hlavních faktorů ovlivňujících obchodování s ropou. K víkendovým událostem patřil útok na mezinárodní letiště v saúdskoarabském Rijádu, k němuž se podle agentury Reuters přihlásili jemenští Hútíové podporovaní Íránem. Při útoku podle dostupných zpráv zahynulo 13 lidí a více než 300 dalších utrpělo zranění.

Další incidenty se týkaly námořní dopravy. Britská organizace UK Maritime Trade Operations informovala o zásahu tankeru dronem poblíž ománského Soháru a o poškození dalšího plavidla při plavbě Hormuzským průlivem.

Právě tato úžina představuje pro světový energetický trh mimořádně důležitý dopravní uzel. Propojuje Perský záliv s Ománským zálivem a dále s Arabským mořem. Její omezení nebo dlouhodobější narušení by mohlo zkomplikovat vývoz ropy z několika významných producentských zemí.

Investoři proto sledují nejen případné škody na těžebních a exportních zařízeních, ale také bezpečnost tankerů a ochotu rejdařů využívat rizikové trasy. Vyšší náklady na pojištění a přepravu mohou zdražovat dodávky i v případě, že samotná produkce ropy zůstane relativně stabilní.

Ruská nafta může pomoci, její dopad však zůstává nejistý

Na trhu se současně objevila zpráva, která by za jiných okolností mohla ceny paliv tlačit opačným směrem. Americký prezident Donald Trump oznámil, že Rusko začne dodávat na mezinárodní trh další naftu.

Podle agentury Reuters má první část dodávek přesáhnout 300 tisíc tun, což odpovídá přibližně 2,25 milionu barelů. Rusko navíc částečně uvolnilo omezení vývozu nafty, čímž umožnilo nabídnout zahraničním odběratelům další objemy paliva.

Očekávání vyšší nabídky se projevilo na trhu s naftovými produkty. Futures na evropskou naftu obchodované na burze ICE během pondělního obchodování klesly o 2,3 procenta na 1 449 dolarů za tunu.

Skutečný dopad dodatečných dodávek ale zůstává nejistý. Ruské rafinerie se potýkají s omezenou kapacitou a část produkce může být využita k pokrytí domácí spotřeby. Navíc není jisté, jak rychle se nové objemy dostanou na světový trh.

Analytici proto upozorňují, že samotné oznámení nemusí vést k výraznému a trvalému zlevnění paliv. Pokud budou pokračovat útoky na energetickou infrastrukturu a obchodní lodě, mohou geopolitická rizika pozitivní efekt vyšší nabídky snadno převážit.

Dohoda o energetickém příměří naráží na problémy

Další nejistotu přineslo oznámení o příměří mezi Ruskem a Ukrajinou, které se má týkat energetické infrastruktury. Trump uvedl, že se obě strany na takovém opatření dohodly.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj však následně obvinil Rusko z porušování příměří. Moskva se k jeho vyjádření bezprostředně nevyjádřila.

Případné omezení útoků na energetická zařízení by mohlo snížit riziko dalších výpadků produkce a rafinérských kapacit. Dokud ale nebude příměří spolehlivě fungovat, zůstává jeho dopad na dostupnost paliv obtížně předvídatelný.

Trh tak současně zpracovává dva protichůdné signály. Příslib dalších dodávek nafty podporuje očekávání vyšší nabídky, zatímco konflikty na Blízkém východě a nejistota kolem rusko-ukrajinského příměří zvyšují riziko nových výpadků.

Goldman Sachs zvýšila výhled ceny ropy Brent

Na přetrvávající rizika reagují také finanční instituce. Investiční banka Goldman Sachs zvýšila svou prognózu ceny ropy Brent pro prosinec 2026 z původních 85 na 90 dolarů za barel.

Banka současně odhadla, že geopolitická rizika přidávají k ceně ropy rizikovou prémii přesahující 20 dolarů za barel. Jde o odhad vlivu nejistoty na tržní cenu, nikoliv o samostatný poplatek nebo přesně měřitelnou část ceny.

Prognóza 90 dolarů je přitom nižší než cena Brentu zaznamenaná v pondělí. To ukazuje, jak výrazně se mohou krátkodobé tržní pohyby odchylovat od očekávání analytiků, pokud se bezpečnostní situace rychle mění.

Goldman Sachs zároveň očekává, že americká ropa WTI bude v prosinci stát v průměru 81 dolarů za barel a v roce 2027 přibližně 73 dolarů. Vývoj bude záviset mimo jiné na obnovení dodávek, nákladech na přepravu a dalším vývoji poptávky.

Co dražší ropa znamená pro inflaci

Vyšší ceny ropy mohou postupně zdražovat pohonné hmoty, nákladní dopravu i výrobu zboží, u něhož představují energie významnou část nákladů. Pokud se zvýšené ceny udrží delší dobu, mohou se promítnout do širšího cenového vývoje.

Pro centrální banky by takový scénář znamenal komplikaci. Zatímco slabší ekonomická aktivita může vytvářet prostor pro snižování úrokových sazeb, nový růst cen energií může zpomalit pokles inflace a omezit možnosti uvolňování měnové politiky.

Samotné krátkodobé zdražení ropy ovšem automaticky neznamená návrat vysoké inflace. Rozhodující bude délka cenového výkyvu, jeho přenos do konečných cen a reakce spotřebitelů i firem.

V nejbližších dnech proto bude důležité sledovat především další incidenty v Hormuzském průlivu, skutečný rozsah ruských dodávek nafty a případné změny v exportu ropy z oblasti Perského zálivu.

Pro energetický trh zůstává klíčovou otázkou, zda se podaří udržet dodávky v chodu navzdory rostoucím bezpečnostním rizikům. Pokud se situace uklidní a nabídka paliv se zvýší, ceny mohou část současného růstu korigovat. Další eskalace konfliktů by naopak mohla udržet ropu vysoko a znovu zvýšit tlak na náklady domácností i firem.