Sazby zůstávají beze změny, uvnitř banky ale sílí tlak na zpřísnění

Japonská centrální banka na svém zasedání 30. října rozhodla, že základní úrokovou sazbu ponechá na úrovni 1,25 %. Rozhodnutí podpořilo osm z devíti členů měnového výboru.

Proti se postavil člen vedení Takata, který navrhoval zvýšení sazby na 1,5 %. Podle jeho názoru se japonská ekonomika dostala do nové fáze, ve které je potřeba rychleji přibližovat úrokové sazby neutrální úrovni.

Neutrální úroková sazba je taková úroveň, která ekonomiku ani výrazně nepodporuje, ani nebrzdí. Její přesnou výši však nelze přímo pozorovat a centrální banky ji odhadují na základě ekonomických dat.

Výsledek hlasování ukazuje, že uvnitř Bank of Japan sílí debata o dalším zpřísňování měnové politiky. Okamžité zvýšení sazeb ale zatím nemá dostatečnou podporu.

Bank of Japan zdvojnásobí prodej akciových ETF

Ještě výraznější změna se týká investičního portfolia centrální banky. Bank of Japan oznámila, že od ledna 2027 zvýší tempo prodeje burzovně obchodovaných fondů (ETF), které v minulosti nakupovala v rámci podpory finančních trhů.

Dosavadní plán počítal s prodejem přibližně 330 miliard jenů ročně v účetní hodnotě. Nově se má tato částka zvýšit na 860 miliard jenů, tedy přibližně 5,45 miliardy dolarů.

V přepočtu na aktuální tržní hodnotu odpovídá nový plán přibližně 2,46 bilionu jenů ročně. Centrální banka přitom stanovila, že objem prodejů bude odpovídat zhruba 0,1 % celkového obchodovaného objemu na trhu.

Změna je významná také z hlediska času. Při dosavadním tempu by úplné odprodání portfolia podle odhadu banky trvalo přibližně 112 let. Novým plánem se tato doba zkrátí na zhruba 43 let.

Nejde tedy o rychlý odchod z akciového trhu. Bank of Japan chce své portfolio snižovat postupně, aby prodeje nevyvolaly prudké výkyvy cen akcií.

Centrální banka byla jedním z největších hráčů na burze

Rozsah změny je potřeba vnímat v historickém kontextu. Bank of Japan začala ve velkém nakupovat ETF v rámci mimořádně uvolněné měnové politiky, jejímž cílem bylo bojovat s dlouhodobou deflací a podpořit ekonomiku.

Nákupy akciových fondů se staly jedním z nástrojů, kterými centrální banka podporovala finanční trhy. Postupně si tak vybudovala rozsáhlé portfolio navázané na japonské akcie.

Taková politika měla ale i své nevýhody. Dlouhodobá přítomnost centrální banky na akciovém trhu může ovlivňovat cenotvorbu, snižovat podíl volně obchodovaných akcií a komplikovat přirozené fungování trhu.

Nynější rozhodnutí proto představuje další krok k normalizaci měnové politiky. Banka postupně omezuje mimořádné zásahy, které byly v minulosti nutné k podpoře ekonomiky.

Pro investory je důležité, že se na trhu může postupně zvyšovat nabídka akcií. Vzhledem k pomalému tempu prodejů však nelze očekávat, že by samotné rozhodnutí vyvolalo okamžitý rozsáhlý výprodej.

Inflace zůstává důvodem pro další růst sazeb

Bank of Japan ve svém říjnovém výhledu upozornila na několik faktorů, které mohou v následujících obdobích zvyšovat cenové tlaky.

Mezi hlavní rizika patří dražší energie, vývoj na Blízkém východě, slabší japonský jen a rostoucí ceny polovodičů spojené s globální poptávkou po umělé inteligenci.

Centrální banka očekává, že inflace očištěná o čerstvé potraviny může v následujícím období překročit hranici 2 %. K růstu cen podle jejího hodnocení přispívá také skutečnost, že firmy postupně promítají vyšší mzdové náklady do prodejních cen.

Japonsko se tak dostává do situace, která je pro jeho ekonomiku po desetiletích deflačních tlaků poměrně nová. Centrální banka už nemusí řešit pouze to, jak inflaci vytvořit a udržet, ale také jak zabránit jejímu přílišnému zrychlení.

Analytici počítali s možností zvýšení sazeb na 1,5 % už v prosinci. Přesný termín dalšího kroku ale zůstává nejistý a bude záviset na vývoji inflace, mezd a ekonomické aktivity.

Co změna znamená pro globální finanční trhy?

Japonsko má ve světových financích mimořádné postavení. Dlouhodobě nízké úrokové sazby podporovaly investory, kteří si půjčovali v jenech a kapitál následně přesouvali do zahraničních aktiv s vyšším výnosem. Tento postup je známý jako carry trade.

Pokud budou japonské úrokové sazby dále růst, může se část těchto investic stát méně atraktivní. Investoři mohou omezovat pozice financované levným jenem a přesouvat kapitál zpět do Japonska.

Takový vývoj může ovlivnit měnové kurzy, dluhopisové výnosy i akciové trhy v dalších zemích. Významnou roli bude hrát také samotný kurz japonského jenu, protože jeho posílení může zvýšit náklady investorům, kteří využívají financování v této měně.

Dopady ale nejsou automatické. Záleží na tom, jak rychle budou sazby růst, jak budou reagovat ostatní centrální banky a zda investoři skutečně začnou ve velkém uzavírat své zahraniční pozice.

Japonsko se vzdaluje éře mimořádně levných peněz

Rozhodnutí z 30. října ukazuje, že Bank of Japan pokračuje v postupném opouštění mimořádně uvolněné měnové politiky. Sazby sice zůstaly beze změny, ale hlasování uvnitř měnového výboru naznačuje rostoucí podporu přísnějšího přístupu.

Zrychlení prodeje ETF je zároveň důležitým signálem pro akciové trhy. Centrální banka začíná postupně omezovat svou roli jednoho z největších institucionálních investorů v Japonsku.

Pro investory bude v následujících měsících klíčové sledovat především další vývoj inflace, kurz jenu a případné prosincové zvýšení úrokových sazeb.

Japonsko tak vstupuje do nové fáze své hospodářské politiky. Po letech, kdy se centrální banka snažila ekonomiku podporovat levnými penězi a nákupy akcií, se stále více soustředí na stabilitu cen a návrat k běžnějším tržním podmínkám.