Závěr prvního pololetí: Rekordy navzdory geopolitickým bouřím

Americké akciové trhy uzavřely druhý kvartál roku 2026 způsobem, který překonal i ty nejoptimističtější očekávání. Index S&P 500 zakončil červen na hodnotě 7 440 bodů, přičemž Dow Jones Industrial Average dosáhl rekordních 52 319 bodů. Technologicky orientovaný Nasdaq Composite posílil o téměř 2 % v posledním obchodním dni června a uzavřel kvartál s impozivním ziskem téměř 20 %.

Tyto výsledky jsou o to pozoruhodnější, že přicházejí v prostředí, které by za normálních okolností investory odrazovalo. Geopolitické napětí na Blízkém východě, rostoucí ceny ropy a inflace překračující 4 % vytvářejí prostředí plné nejistoty. Přesto trhy jako by tyto faktory ignorovaly a zaměřily se výhradně na to, co analytici nazývají „AI supercyklus".

Druhý kvartál přinesl S&P 500 zisk přesahující 14 %, což představuje nejsilnější kvartální výkon od druhého kvartálu 2020, kdy se trhy vzpamatovávaly z pandemického propadu. Dow Jones zaznamenal růst přes 12 %, nejlepší kvartální výsledek od konce roku 2022. Tyto cifry jasně ukazují, že býčí trh vstupuje do své čtvrté sezóny s neztenčenou silou.

Umělá inteligence: Motor růstu, který nelze ignorovat

Hlavním tahounem současné rally jsou bezpochyby investice do umělé inteligence. Kapitálové výdaje do AI datových center se od začátku roku dramaticky zvýšily – nikoli o jednotky či desítky miliard, ale o více než 100 miliard dolarů oproti původním odhadům. Pět největších technologických gigantů podle aktuálních projekcí investuje v roce 2026 dohromady 723 miliard dolarů do AI infrastruktury.

Tento příliv kapitálu funguje jako soukromý fiskální stimul, který prostupuje celou ekonomikou. Beneficienty nejsou pouze výrobci čipů a poskytovatelé cloudových služeb, ale také průmyslové společnosti vyrábějící těžké vybavení pro výstavbu datových center, dodavatelé materiálů a energetické firmy zajišťující napájení těchto masivních zařízení.

Výsledky společností za první kvartál potvrzují, že zisky AI lídrů nejsou pouhou spekulací. Sektory technologií a komunikačních služeb vedly S&P 500 s růstem zisků o 55 %, respektive 49 %. Mezi pět největších přispěvatelů k růstu zisků indexu patří společnosti v samém centru AI infrastrukturní výstavby – jmenovitě technologičtí giganti působící v oblastech cloud computingu, polovodičů a digitální reklamy poháněné umělou inteligencí.

V květnu technologické firmy odpovídaly za prakticky veškerý tržní růst. S&P 500 zaznamenal devět po sobě jdoucích týdnů zisků a v květnu přidal 5,3 %, čímž se jeho roční výnos vyšplhal na 11,3 %. Tato koncentrace výnosů v jediném sektoru je však dvousečná zbraň, jak si ukážeme dále.

Magnificent 7: Dominance, která budí obavy

Sedm největších technologických společností – Apple, Microsoft, Amazon, Alphabet, Nvidia, Meta a Tesla – nyní představuje zhruba třetinu celkové tržní kapitalizace indexu S&P 500. Konkrétně k polovině června 2026 dosahoval jejich podíl 32,7 %, přičemž v průběhu posledního roku se tento ukazatel pohyboval mezi 32 % a 35 %.

Přidáme-li k této skupině další tři největší společnosti – JP Morgan, Broadcom a Berkshire Hathaway – dostáváme se k číslu, kdy deset firem tvoří téměř 40 % indexu, zatímco zbylých 490 společností dělí mezi sebe zbývajících 60 %. Tento stupeň koncentrace je výrazně vyšší než historický průměr, který se podle analytických dat pohyboval kolem 24 %.

Koncentrace trhu není sama o sobě novým ani neobvyklým jevem. Co však investory znepokojuje, je rychlost, s jakou k ní došlo. V roce 2015 představovala skupina Magnificent 7 pouze 12,4 % indexu S&P 500. Do roku 2022 tento podíl vzrostl na 21,6 %. A za pouhé čtyři roky se prakticky zdvojnásobil. Tržní kapitalizace těchto sedmi společností vzrostla z 2,2 bilionu dolarů na současných více než 22 bilionů.

Důležité je však zasadit tato čísla do správného kontextu. Podle některých analýz generuje skupina Magnificent 7 téměř 70 % ekonomického zisku všech společností v indexu S&P 500. V prvním čtvrtletí 2026 překonalo očekávání 84 % reportujících společností, což je úroveň typicky vídaná pouze v raných fázích ekonomického oživení, nikoli po čtyřech letech trvajícího býčího trhu.

Na rozdíl od dot-com bubliny, kdy valuace v miliardách dolarů dosahovaly společnosti bez jakýchkoli zisků, jsou dnešní technologičtí giganti jedněmi z nejziskovějších firem v historii akciového trhu. Tržby S&P 500 rostou o 10 %, ale zisky rostou ještě rychleji, přičemž operační marže dosáhly přibližně 16 % – historického maxima.

Valuace na hraně: Shiller P/E a historické paralely

Přes silné fundamenty vyvolávají současné valuace oprávněné obavy. Cyklicky upravený poměr ceny k ziskům (CAPE ratio neboli Shiller P/E) se pohybuje na úrovni 42,5 – hodnotě, která byla překonána pouze dvakrát za posledních čtyřicet let: během dot-com bubliny a v období pandemie COVID-19. Obě tyto epizody následovaly medvědí trhy.

Index S&P 500 vstoupil do roku 2026 s forwardovým P/E poměrem 22, což představuje jednu z nejdražších valuací v historii. Přesto trh od začátku roku přidal již téměř 10 %, a to navzdory prostředí, které by teoreticky mělo akcie tlačit dolů. Inflace v květnu dosáhla 4,2 %, nejvyšší úrovně za tři roky. Výnosy desetiletých amerických státních dluhopisů nedávno přesáhly 4,6 %.

Historická data ukazující vztah mezi počáteční valuací a budoucími výnosy naznačují, že výkonnost během příštích deseti let by mohla být velmi zklamávající. Nicméně skeptici varující před vysokými valuacemi zaznívají již celou dekádu – a investoři, kteří zůstali v trhu, na tom vydělali.

Zajímavý pohled nabízí indikátor investorské apetence po riziku od Goldman Sachs, který se nyní nachází na 99. percentilu všech pozorování od roku 1991. Historické analogie k tomuto odečtu ukazují, že forwardové výnosy S&P 500 jsou v horizontu až 12 měsíců pod historickými průměry. Trhy jsou zkrátka naceněny na pokračování stávajícího trendu, nikoli na zklamání.

Rozšiřování ziskového růstu: Naděje pro zbytek trhu

Pozitivní zprávou pro investory znepokojené koncentrací je postupné rozšiřování ziskového růstu mimo skupinu Magnificent 7. Ve třetím čtvrtletí 2025 klesl podíl této skupiny na celkovém růstu zisků indexu na 31 %, zatímco ve čtvrtém čtvrtletí 2023 činil neuvěřitelných 225 % – skupina tedy kompenzovala ztráty zbytku indexu.

Pro rok 2026 analytici projektují růst zisků na akcii (EPS) v rozmezí 14 % až 16 %. Pro 493 akcií v indexu S&P 500 mimo Magnificent 7 by to představovalo zdvojnásobení tempa růstu zisků oproti roku 2025. Tato projekce nastavuje velmi vysokou laťku a ponechává trhu minimální prostor pro chybu.

Analyticko-výzkumné domy očekávají, že vedení trhu se rozšíří na menší a střední společnosti. Produktivní vlna spojená s umělou inteligencí se dosud projevila především u megacap společností, ale její dopad by měl v roce 2026 začít prostupovat širší ekonomikou. To vytváří příležitost pro equal-weighted indexy, aby konečně dohnaly hyperscalery.

Konsenzuální mediánový cíl pro S&P 500 na konci roku 2026 činí 7 850 bodů podle průzkumu mezi 19 investičními bankami a výzkumnými společnostmi. To implikuje přibližně 5% růst od současných úrovní. Některé domy jako Oppenheimer jsou výrazně optimističtější s cílem 8 100 bodů, zatímco jiní varují před možnou stagnací či mírným poklesem.

Evropské trhy: Skromný růst v podmínkách nejistoty

Zatímco americké trhy lámou rekordy, evropské akcie nabízejí odlišný obraz. Index Euro STOXX 600 přidal od začátku roku zhruba 3,5 %, což je výrazně méně než 8% zisk amerického S&P 500. Evropský benchmark dosáhl historického maxima 630 bodů, ale většina stratégů očekává, že tento vrchol již byl pro letošní rok dosažen.

Goldman Sachs Research předpovídá pro evropské akcie „skromné pozitivní výnosy" v roce 2026, poháněné solidním globálním ekonomickým růstem a klesajícími úrokovými sazbami v USA. Index STOXX 600 by měl podle jejich projekcí vygenerovat celkový výnos 8 %. Evropské akcie nejsou v historickém srovnání levné – nacházejí se na 71. percentilu P/E za posledních 25 let – ale jsou levné ve srovnání s většinou ostatních aktiv.

Klíčovými sektory pro evropský trh v roce 2026 jsou podle analytiků banky, finanční služby a technologie. Automobilový sektor by měl rovněž přispět k růstu zisků poté, co v roce 2025 zažil kolaps – většina akcií v tomto sektoru by měla zaznamenat růst EPS přes 100 %.

Zajímavou příležitost nabízejí evropští AI adoptoři. Firmy aktivně implementující umělou inteligenci, které představují zhruba čtvrtinu evropského indexu, vykazují velmi silnou nadprodukci zisků a výnosů – a to nejen vůči evropskému indexu jako celku, ale i vůči svým příslušným sektorům. Tyto akcie se navíc obchodují s 27% diskontem vůči americkým protějškům.

Rizikové faktory: Co může rally zastavit

Současný optimismus má své meze a investoři by měli pečlivě sledovat několik klíčových rizikových faktorů. Prvním a nejzřejmějším je energetická situace. Konflikt v oblasti Hormuzského průlivu dramaticky změnil výhled pro ropný a plynárenský průmysl. Cena ropy od začátku války vzrostla až o 66 %, přičemž Brent Crude dosáhl vrcholu 114 dolarů za barel.

Globální ropné trhy zůstávají v backwardaci, což znamená, že cena ropy pro budoucí dodávky je nižší než spotová cena pro okamžité dodání. Trh se dosud choval, jako by šok v nabídce byl pouze dočasný, ale někteří analytici argumentují, že investoři si neuvědomují, jak bezprecedentně napjaté jsou fyzické trhy s ropou. Cena ropy nedávno odrážela 60% „prémii za nedostatek" – částku, o kterou tržní ceny překračují historický základ.

Druhým rizikem je potenciální obrat v měnové politice. Nový předseda Federálního rezervního systému Kevin Warsh může být méně nakloněn záchraně bohatě oceněného trhu při prvních známkách stresu. S inflací na úrovni 4,2 % není vyloučeno, že Fed přistoupí k dalšímu zvyšování sazeb, což by mohlo zdražit financování AI kapitálových výdajů – očekává se, že 1,5 bilionu dolarů z těchto investic bude financováno novým dluhem.

Třetím faktorem je samotná koncentrace trhu. S deseti největšími akciemi tvořícími 40 % indexu může jakékoli zklamání v ziscích rychle vychýlit trhy z rovnováhy. Korelace mezi akciemi a výnosy dluhopisů se opět stala hluboce negativní, což znamená, že ceny akcií i dluhopisů se pohybují stejným směrem – situace, která komplikuje tradiční diverzifikaci portfolia.

Spotřebitelská nálada: Paradox současnosti

Zajímavým paradoxem současného trhu je propast mezi výkonností akciových indexů a náladou běžných spotřebitelů. Index spotřebitelské důvěry University of Michigan je horší než v hlubinách Velké finanční krize. Zatímco investoři slaví rekordní zisky, průměrný Američan spíše vnímá rekordní ceny u benzinových pump a v obchodech s potravinami.

Nicméně z pohledu tržní teorie není nízká spotřebitelská exuberance nutně špatnou zprávou pro akcie. Stabilní, uzemněná spotřebitelská základna s umírněným optimismem je vlastně konstruktivní pro tržní valuace – zejména pokud tito spotřebitelé mají benefitovat z fiskální stimulace.

Americké domácnosti drží rekordní expozici vůči akciovému trhu. To vytváří efekt bohatství, který podporuje spotřebu a ekonomický růst, ale zároveň zvyšuje systémovou zranitelnost v případě výraznější korekce.

Strategie pro druhou polovinu roku

Jak by měli investoři přistupovat k druhé polovině roku 2026? Analytici nabízejí několik doporučení. Prvním je správné dimenzování expozice vůči Magnificent 7. To neznamená nutně tyto akcie prodávat, ale ujistit se, že portfolia jsou dostatečně diverzifikována mimo megacap růstový segment a mimo americké akcie obecně.

Jednou z trendových strategií je přesun části expozice z market-cap-weighted fondů S&P 500 do equal-weighted alternativ. Tímto způsobem investoři zachovávají participaci na americkém akciovém trhu, ale snižují koncentrační riziko. Za poslední tři roky přinesl S&P 500 vážený tržní kapitalizací kumulativní zisk 68,4 %, zatímco equal-weight verze pouze 34,2 % – to ukazuje, jak významně koncentrace ovlivňuje výnosy.

Dalším doporučením je zvýšení alokace do malých a středních akcií, mezinárodních trhů a reálných aktiv. Evropské small-cap akcie se stále obchodují s téměř 30% diskontem vůči odhadům férové hodnoty, ačkoli se tento diskont postupně snižuje s rostoucím optimismem ohledně ekonomiky.

Sektory jako zdravotnictví a biotechnologie by mohly přijmout kapitál, pokud se investoři rozhodnou realizovat zisky v technologiích a komunikačních službách. Utility a finanční služby sice v minulém roce zaznamenaly výnosy 35-50 %, ale jejich valuace se přiblížily férové hodnotě nebo ji překročily, což činí opakování loňských zisků nepravděpodobným.

Závěr: Býčí trh s nutností obezřetnosti

Akciové trhy vstupují do druhé poloviny roku 2026 se silnými fundamenty, ale také s výraznými riziky. Ziskový růst je nejsilnější za mnoho let, AI boom transformuje ekonomiku a společnosti překonávají očekávání rekordním tempem. Současně jsou valuace napjaté, koncentrace historicky vysoká a makroekonomické prostředí plné nejistot od inflace přes geopolitiku po měnovou politiku.

Důležité je rozlišovat mezi „pozdním cyklem" býčího trhu a „koncem cyklu". Čtvrtý rok současného býčího trhu má stále prostor k růstu a vedení trhu se může v roce 2026 rozšířit, jak umělá inteligence začne odemykat nový produktivní potenciál v širší ekonomice. I kdyby šlo o volatilnější rok, akcie mohou těžit z podpůrné měnové a fiskální politiky i ze širší škály globálních příležitostí.

Pro investory to znamená zachovat disciplínu, diverzifikovat chytře a nepodléhat ani přehnanému optimismu, ani neopodstatněné panice. Historie učí, že předpovídat přesné načasování korekce je prakticky nemožné – ale také že investoři s dlouhodobým horizontem, kteří zůstanou v trhu, na tom obvykle vydělají. V současném prostředí je však více než kdy jindy důležité rozumět rizikům, která podstupujeme.

‍