Co se stalo: Fed se vrací ke zvyšování sazeb

Fed v posledních letech postupně měnil směr své měnové politiky. Po sérii zvýšení sazeb v předchozím období následovalo jejich držení a následně uvolňování měnových podmínek. Nynější rozhodnutí představuje první zvýšení od roku 2023.

Centrální banka zdůvodnila krok především vývojem inflace. Ta zůstává nad dvouprocentním cílem, který Fed považuje za dlouhodobě konzistentní se stabilním vývojem cen.

Podle Fedu zároveň ekonomická aktivita ve Spojených státech pokračuje v solidním tempu. Spotřebitelská poptávka zůstává relativně odolná a investiční aktivita je stále výrazná.

Vývoj na trhu práce centrální banka rovněž nepovažuje za důvod k výraznému uvolnění měnové politiky.

Sazby mohou zůstat vyšší déle

Samotné zvýšení sazeb o 25 bazických bodů není z pohledu finančních trhů nejdůležitější informací. Pozornost investorů se soustředila především na další vývoj měnové politiky.

Nové ekonomické projekce Fedu naznačují, že úrokové sazby mohou zůstat na relativně vysokých úrovních i v dalším období. Projekce členů FOMC zároveň ukazují, že část představitelů centrální banky počítá s možností dalšího zvýšení sazeb.

Nejde však o pevně stanovený plán. Fed opakovaně zdůrazňuje, že další rozhodnutí bude záviset na příchozích ekonomických datech.

Klíčový bude zejména vývoj inflace a trhu práce.

Proč je inflace stále tak důležitá?

Fed se dlouhodobě snaží udržovat inflaci kolem dvouprocentního cíle. Pokud ceny rostou rychleji, centrální banka může prostřednictvím vyšších sazeb zvyšovat náklady na úvěry a tím tlumit poptávku v ekonomice.

Vyšší sazby mohou například zdražit financování domácnostem i firmám. To může vést k nižší spotřebě a investicím a následně zmírnit tlak na růst cen.

Tento mechanismus ale zároveň znamená určité riziko pro hospodářský růst. Pokud jsou sazby příliš vysoké po příliš dlouhou dobu, mohou ekonomickou aktivitu výrazně zpomalit.

Fed tak nyní řeší klasický problém měnové politiky: jak dostat inflaci pod kontrolu, aniž by příliš oslabil ekonomiku a pracovní trh.

Rozhodnutí sledovaly akcie i dluhopisy

Změna sazeb Fedu má dopad daleko za hranice Spojených států. Americké úrokové sazby ovlivňují výnosy dluhopisů, kurz dolaru i ocenění řady rizikových aktiv.

Investoři proto sledovali nejen samotné rozhodnutí FOMC, ale také komentáře představitelů Fedu a nové ekonomické projekce.

Vyšší sazby obecně znamenají dražší financování a mohou zvyšovat atraktivitu úročených aktiv. U akcií zase vyšší diskontní sazby mohou působit na jejich ocenění, především u společností, jejichž očekávané zisky leží výrazněji v budoucnosti.

Reakce jednotlivých částí finančního trhu se proto může lišit.

Důležitý bude další vývoj ekonomiky

Fed nyní stojí před rozhodováním, zda v utahování měnové politiky pokračovat, nebo současné sazby ponechat delší dobu beze změny.

Rozhodující budou především nová data o inflaci, zaměstnanosti, mzdách a hospodářském růstu.

Pokud by inflační tlaky zůstaly výrazné, může být prostor pro další zvýšení sazeb. Naopak výraznější zpomalení ekonomiky nebo zhoršení situace na trhu práce by mohlo argumenty pro další utahování oslabit.

Centrální banka proto bude v dalších měsících hledat rovnováhu mezi dvěma riziky – příliš vysokou inflací a příliš restriktivní měnovou politikou.

Co bude následovat?

Zářijové rozhodnutí FOMC představuje významnou změnu směru americké měnové politiky. Fed zvýšil sazby na 3,75 až 4,00 procenta a zároveň ponechal otevřenou možnost dalšího zpřísnění.

Pro finanční trhy tak bude nyní zásadní především otázka, zda se inflace začne přesvědčivě přibližovat dvouprocentnímu cíli.

Právě další vývoj cenové hladiny, trhu práce a ekonomické aktivity rozhodne o tom, zda současné zvýšení zůstane jednorázovým krokem, nebo bude začátkem další série zpřísňování měnové politiky.